MENU

Cestujeme s dětmi

Jakým rizikům mohou při cestování a pobytu v zahraničí čelit děti?

Cestujeme s dětmi

Jakým rizikům mohou při cestování a pobytu v zahraničí čelit děti?

Schopnost zdravých dětí přizpůsobit se změnám klimatu a posunu času je obvykle velmi dobrá, nejednou lepší než u dospělých. Platí to především pro neobézní aktivní jedince. Povinností rodičů je dbát na dostatečný příjem tekutin svých potomků. Kojené děti nevyžadují přísun dalších tekutin, a to ani ve velmi teplém počasí, je-li matka dostatečně zavodněná (hydratovaná). Při cestách dopravními prostředky jsou děti náchylné na vznik kinetózy s nutkáním na zvracení, na což je třeba myslet už při balení cestovní lékárničky před vycestováním (viz otázka číslo 29). Během prvních dvou týdnů po narození jsou děti mimořádně citlivé na změny tlaků, proto by neměly absolvovat cestu letadlem. Malé i větší děti mohou během letu, především při vzletu a přistávání, trpět bolestí ucha, od níž může ulevit polykání (např. kojení, pití z kojenecké lahve) nebo cumlání bonbonu. Léky proti alergii a nachlazení (antihistaminika, dekongestanty) se ukázaly v prevenci této bolesti jako málo účinné.

Zdravotní problémy u dětí během cestování nebo pobytu v zahraničí vznikají často v důsledku použití závadné vody při přípravě dětské stravy, konzumace nebalené zmrzliny od pouličních prodavačů, vypití džusů zředěných kontaminovanou vodou, přidávání ledu do nápojů, čištění zubů závadnou vodou, vkládáním špinavých prstů a hraček po pádu na zem, respektive po dotyku jiné osoby do úst.

Mezi nejčastější významnější zdravotní problémy dětí při pobytu v cizině patří vedle úrazů a nehod ve vodě průjem, záněty krku a středního ucha. Tak jako u dospělých, prvním krokem v léčbě průjmů je rychlá náhrada ztracených tekutin. Akutní dehydratace může u dětí vzniknout v průběhu velmi krátkého času. U dětí se středně závažná dehydratace projevuje neklidem, podrážděností, zrychleným dýcháním a pulzem, zapadlýma očima, nepřítomností slz, suchými sliznicemi, sníženým močením, oslabením elasticity kůže (vytvořená kožní řasa se vrací do normálu pomaleji), poklesem tělesné hmotnosti. Vhodný rehydratační roztok je možné zakoupit v lékárně pod označením ORS nebo ho vyrobit svépomocně přidáním kávové lžičky cukru a špetky kuchyňské soli do 2,5 decilitru předem převařené vody. Ochucení šťávou z pomeranče současně dodá roztoku malou dávku potřebného draslíku (viz otázka číslo 17). Dodržení správné koncentrace je velmi důležité, protože ve vhodném poměru cukr napomáhá absorpci solí. Roztok má dospělý před podáním dítěti ochutnat a je-li příliš slaný, musí se upravit. Po každé řídké stolici se ztráta tekutin nahradí podáním jedné sklenice takového roztoku (u dětí pod 10 kg hmotnosti 60 až 120 ml, u větších dětí 120–240 ml po každém průjmu nebo zvracení). Je-li průjem silný, a intenzivní zvracení brání příjmu tekutin ústy nebo objevují-li se příznaky vážnější dehydratace (ospalost, rychlé dýchání, rychlý a slabý pulz, pokles močení nebo jeho úplné zastavení), je třeba co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc. Pokud dítě netrpí nechutenstvím, ani nezvrací, je konzumace vysokokalorické bezezbytkové stravy (např. banány, cereálie, chléb s máslem, keksy, vajíčka, mléko) při déletrvajícím průjmu vhodnější než hlad.

Po překonání ušní infekce se doporučuje vyvarovat se dostatečně dlouhou dobu plavání a potápění. Možným vstupem choroboplodných zárodků do dětského organismu je také hra se zeminou a pískem, chytání odhozených předmětů či hlazení zvířat a následné vkládání prstů do úst. K nákaze může dojít, stejně jako u dospělých, i přechodem larev červů přes nekrytou kůži dítěte (viz otázka číslo 43). Některé očkovací látky je možné podat už v prvních dnech života (tuberkulóza, hepatitida A a B, orální vakcína proti dětské obrně), jiné se podávají až po 6 týdnech života (záškrt, tetanus, černý kašel, inaktivovaná vakcína proti dětské obrně). Očkovací látka proti žluté zimnici je do 6 měsíců života kontraindikovaná. V mnoha méně rozvinutých zemích světa je stále vysoký výskyt spalniček, které mohou u neimunních dětí způsobit život ohrožující onemocnění. Dětem cestujícím do endemických oblastí je proto vhodné podat očkovací látku proti této nemoci už v 6. měsíci a druhou dávku v 9. měsíci věku, případně co nejdříve po uvedené době.

Očkování kojící ženy nepředstavuje pro dítě riziko, což platí i o živých vakcínách. Jedinou vakcínou, která přináší teoretické riziko, je očkovací látka proti žluté zimnici. Při plánovaném pobytu dítěte v oblasti s rizikem nákazy tímto onemocněním je pravděpodobnost ohrožení zdraví a života dítěte výrazně vyšší v důsledku infekce než vakcinace, kontraindikace očkování proto v tomto případě neplatí. Vzhledem k tomu, že dengue, japonská encefalitida a především malárie (každých 30 sekund umírá na malárii jedno dítě) mají nejvyšší úmrtnost právě u dětské populace, pobyt v endemických oblastech těchto nákaz s malými dětmi je značně rizikový. Velmi důležitá je ochrana dětí před bodavým hmyzem (repelenty, insekticidy, sítě) a správně zvolená antimalarická chemoprofylaxe. Repelenty by se neměly aplikovat na kůži dětí do dvou měsíců věku, u malých dětí je zapotřebí se při jejich nanášení vyhnout rukám (vkládání prstů do úst přináší riziko náhodného požití), oblasti očí a úst. Preventivní léky (chemoprofylaxi) je třeba podávat i kojeným dětem, před malárií nejsou chráněny mateřskými protilátkami a antimalarika přecházejí do mateřského mléka jen ve velmi malém množství. Chlorochin, proguanil a chinin je možné podat i nejmenším dětem. Mají-li děti problém s přijímáním celých tablet, mohou se rozdrobit a podat například společně s banánem nebo džemem. Dávkování je nižší než u dospělých a přepočítává se na tělesnou hmotnost. Projevy malárie u dětí nemusejí být typické, proto se při vzestupu tělesné teploty v endemické oblasti doporučuje okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. U malých dětí je třeba myslet na malárii dokonce i při jiných příznacích bez zvýšení teploty (viz otázka číslo 59). Hra na pískovišti, písečné pláži, trávnících nebo jiných prostranstvích s přístupem psů a koček přináší riziko nákazy toxokarózou (červ – škrkavka psů a koček) způsobující zánět střeva a průjem. Při uvedených aktivitách existuje i možnost poranění dítěte odhozenou kontaminovanou injekční jehlou. Rodiče by proto měli dopředu prozkoumat terén a odstranit všechny pro děti potenciálně nebezpečné předměty. Malé děti by si v méně rozvinutých oblastech měly hrát na dece nebo na suché osušce, ne přímo na zemi. Jakékoli léky, včetně antimalarik, je zapotřebí uskladňovat mimo dosah dětí. Překročení doporučených dávek může mít toxický účinek.


Chcete vycestovat do exotických dálek, ale nemáte dostatečné a celistvé informace o zdravotní situaci a podmínkách vstupu do dané země?


Napište nám na info@viaoptima.eu.


Další články z kategorie Tipy

Kvalitu našich služeb dokládají léta zkušeností.

59
kurzů
30+
destinací
4
kontinenty
17
let na trhu
100%
spokojenost


NAMÍBIE - to nejlepší z Namíbie + safari NP Etosha + privátní safari v Erindi

NAMÍBIE - to nejlepší z Namíbie + safari NP Etosha + privátní safari v Erindi

18. 10. 2019 - 29. 10. 2019

Zdravotní rizika jížní poloviny afrického kontinentu

PLNĚ OBSAZENO
Zobrazit nabídku »
ostrov ARUBA - Karibik listopad 2019

ostrov ARUBA - Karibik listopad 2019

24. 11. 2019 - 3. 12. 2019

Multioborová diagnostika v souvislosti s cestami do zahraničí

73 990 Kč
Zobrazit nabídku »
MALAJSIE (Kuala Lumpur, ostrov Penang + ostrov Langkawi)

MALAJSIE (Kuala Lumpur, ostrov Penang + ostrov Langkawi)

10. 2. 2020 - 21. 2. 2020

Cestovatel po návratu z tropů

68 990 Kč
Zobrazit nabídku »
Arménie + Gruzie

Arménie + Gruzie

červen 2020

Zdravotní rizika regionu Východni Evropy, diferenciální diagnostika.

PŘIPRAVUJEME
Zobrazit nabídku »
OMÁN + QATAR

OMÁN + QATAR

říjen 2020

Cestovní medicína

PŘIPRAVUJEME
Zobrazit nabídku »
BARBADOS - východní Karibik

BARBADOS - východní Karibik

listopad 2020

Cestovní medicína - rizikové skupiny cestovatelů


Zobrazit nabídku »